Právě jsem se vrátila z opravdové masovky, a to festivalu Rock for People. Po delší době jsem se zúčastnila akce, kde se podle dostupných informací necelých 30 tisíc lidí. Stěží si všichni dovedeme představit a domyslet, kolik ekologických souvislostí akce takových rozměrů má. Od transportu účastníků, vystupujících, techniky, materiálu a následně i vyprodukovaného odpadu všeho druhu.
Proto mě zaujalo, jak moc se podařilo podpořit myšlenku Čistého festivalu (třídění odpadků od návštěvníků, biologicky odbouratelné kelímky, které se zpětně vykupovaly atd.). Opravdu oceňuju přemýšlení organizátorů o ekologické zátěži festivalu takovýchto rozměrů a kolik festivalů ji v ČR adoptovalo. Kromě toho je opravdu příjemné nemuset se po koncertě brodit loukou plnou prázdných plastových kelímků a mít možnost dát si k jídlu i něco jiného něž klobásku s hořčicí. Organizátorům festivalu tleskám za uvědomělost a celkové organizační úsilí.
Pro mě osobně byl fesťák příjemným návratem do mládí, spoustu zážitků a potvrzení některých starých osvědčených pravd z festivalového mikrokosmu. Pro odlehčení jich vybírám jich pět, co mě napadají první.
1. Ačkoliv se ofrňuješ nad nabídkou jídel v areálu, ve dvě ráno si na cestu ke stanu dáš s chutí takovou prasárnu jako je langoš nebo gyros.
2. Naivní politické proklamace na tričku i na pódiu typu "Fuck capitalism" nebo "Make love not war" (dle žánrového zaměření interpreta), jsou součástí festivalového folklóru. Stejně tak i subkulturní móda, obzvláš't pikantní jsou protestsongy o konzumerismu a globalizaci, které skanduje tisícihlavý dav ve stejných značkových teniskách Converse. Ano, přesně v těch, které ušila nějaká východoasijská šička za 3 dolary za den. Odmyslím si fakt, že se celá akce se koná jenom díky tomu, že ji sponzorují korporace, protože příjmy ze vstupného nepokryjí náklady ani na vystupující umělce. :-)
3. I když je na festivalu opravdu přehlídka nádherných chlapců a mužů, na Tebe si zákonitě bude brousit zuby vyžilý 50ti letý punker v džísce a tričku AC blesk DC.
4. Čím jsi starší tím menší máš pochopení pro lidi, co nezvládají svoje opilecké, zhulenecké a zfetované stavy - aneb ví někdo, v jakých drogách jede Tricky?
5. To nejlepší, co na festivalu můžeš udělat je mít otevřenou hlavu a užívat si dne pozorováním a posloucháním toho hemžení kolem sebe. Když máš štěstí, tak se neztrávíš půlku koncertů naháněním ztracených kamarádů, nebudeš stát dlouhé fronty na cokoliv, bude fungovat vyvážení TOI TOIek a ty pochopíš, kdy je správný čas odjet z areálu jinam- už ti taky není 20, aby sis to dal na punk. Tak oceníš blízké město a jeho restaurace, plavárny a klidné parky, kde můžeš v klidu dospat večírek, nebo piknikovat a odpočívat mimo vřavu a společnosti desetitisíců ostatních lidí.
Tohle všechno dohromady se spojí v jedinečnou atmosféru návštěvníka festivalu, která sice s přibývajícími léty trochu bledne, ale pořád je to sakra fajn si ji občas připomenout. K tomu si připočti výborné koncerty kapel, pro mě vrcholem jednoznačně Skunk Anansie, živelná kapela v čele s inspirativní ženou (Skin), co opravdu skvěle zpívá.
A pro ten pocit lehké euforie, kdy s rukama nad hlavou skáčeš do rytmu a polejváš se pivem vydržíš celej ten cirkus okolo s tunama odpadků, výkalů a lidí, který občas prostě nepřemejšlej. Mimochodem, Hradec Králové je veskrze sympatické město :)

Žádné komentáře:
Okomentovat